Peru - prelude

V PERU - ROZHOVOR S OCTÁVIEM Když odešli oba Dánové, chtěl jsem si jít dát kafe, když v tom se přiřítil Octavio. Hned se do mě pustil, proč jsem ty dva Dány nenasměroval k němu do hotelu. Tam jsme bydleli my. Dnes byl velký den. Děti budou slavnostně pochodovat městem. Vzhledem k chudobě je to neskutečné plýtvání časem dětí. "Mohli by se třeba naučit anglicky, aby se domluvily s turisty. Umět anglicky by pro deti znamenalo jistější budoucnost, " říkal jsem Peruáncům a Bolivijcům, kde denní nácvik pochodování je snad nejrozšířenější předmět. Kdepak! Děti se musí naučit pochodovat "U vás v Československu děti nepochodují tak často?", zeptal se Octavio. "Ne, u nás nepochodují nikdy." "Ale co když vypukne válka? Chudáci nebdou vědět, co dělat! Vy máte velké moře?, ptal se Octavio. "Ne, žádné moře. České království sahalo k moři dávno předtím, než k vám přijeli Španělé." "A vaši králové byli také bozi? Měli zlato a mohli chod...

PERU - PRELUDE Pozn. Casablanca je slavný film z roku 1942. Ve španělštině to znamená Bílý dům. Huaraz. Sedím na schodech místního náměstí vedoucích překvapivě ke kostelu a studí mě zadnice. Schody jsou studený. Aha, sedím na místě, který je od včerejšího večera ve stínu. Prdel a půlka nohou a hrudi mě studí, zato do palice, ramenou, krku, rukou a až po prsa do mě šije slunce sto šest. Asi se zvednu a půjdu si dát ty splašky, kterejm říkaj kafe. Okolo jdou dva cestovatelé s baťohama na zádech, co si včera nenamazali ksichty. Možná si je nenamazali před hodinou, Chudáci je maj rudý a bude je to bolet a sloupou se jako každej, kterej si vyjde ven v kalhotách a triku a mikině a drkotá zubama a labužnicky nastavuje tvář hřejivým paprskům slunce. Žádná historie, kultura, říše, nyní stát není tak spjatý se sluncem jako v těchto končinách. My máme lípu, že jo. Jako správnej Čech ji bezpečně poznám. Když kvete a její lístky padají k zemi, mám každej den zasraný auto od ulepen...